Armádní generál Ludvík Krejčí

Narodil se 17. srpna 1890 v Tuřanech u Brna. Studoval gymnázium ve Vyškově a v Písku na Vyšší lesnické škole. Po ukončení škol nastoupil do rakousko-uherské armády jako jednoroční dobrovolník.

V průběhu první světové války bojoval v Srbsku, Černé Hoře, Albánii, Itálii a v Rumunsku. V květnu 1917 byl zajat. Do československých legií vstoupil v červenci roku 1917. Zúčastnil se celé řady bojů v Rusku a podél sibiřské magistrály. Vyznamenal se v bitvě u Bachmače a v následující bitvě o Marjanovku. Od roku 1920 zajišťoval ve Vladivostoku návrat legií československých do Československa. V červnu 1920 se sám vrátil do Československa.

Po návratu absolvoval kurz pro generály v Praze (1921) a obdobný kurz ve Versailles (1922). Ve Francii vystudoval Vysokou školu válečnou. V roce 1928 byl jmenován do funkce divizního generála. V prosinci 1933 byl jmenován náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci. Ve věku 44 let, v březnu 1934, byl povýšen na armádního generála. Jeho hlavním úkolem ve funkci byla reorganizace armády, tak aby odpovídala moderním trendům vojenství a byla schopná bránit československou suverenitu.

Úkolu dosáhl vyzbrojením armády moderními zbraněmi, tanky a letadly. Rozpoznal nebezpečí ve vzrůstající síle Německa, proto v roce 1935 vzniká Rada pro opevnění státu (předsedou je Ludvík Krejčí) a Ředitelství opevňovacích prací. Instituce mají za úkol vybudovat pevnostní linie pro snazší obranu podlouhlých státních hranic. Již v květnu 1938 požadoval vyhlášení opatření proti vzrůstající agresi Německa, ale nebylo mu vyhověno. Po částečné mobilizaci, v září 1938, byl jmenován hlavním velitelem branné moci. V nové funkci se mu podařilo uskupit síly proti hrozícímu nebezpečí a připravit armádu na boj. O této skutečnosti několikrát informoval vládu a prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

Po podpisu Mnichovské dohody a demobilizaci armády se vrací na pozici náčelníka Hlavního štábu, z níž v březnu 1939 odchází. Za německé okupace Československa žije s rodinou pod kontrolou Němců v Praze. V roce 1941 je donucen se i s rodinou přestěhovat do Jablonného nad Orlicí. Mezi říjnem 1941 a červencem 1942 je uvězněn v koncentračním táboře v Terezíně, ale pro nedostatek důkazů je propuštěn. Po skončení války (1945) se formálně vrací do armády. Přeložen do výslužby byl v roce 1947.

V roce 1950 byl z politických důvodů degradován do hodnosti vojína. Z finančních důvodů nastupuje jako pomocný dělník do továrny na knoflíky v Jablonném nad Orlicí. Umírá 9. února 1972 v Ústí nad Orlicí.

V květnu 1990 byla Ludvíku Krejčímu vrácena hodnost armádního generála, v červnu 1997 byly oceněny jeho zásluhy pro odboj a v říjnu 2008 byl in memoriam vyznamenán Křížem obrany státu ministra obrany ČR.

Armádní generál Ludvík Krejčí